Jídlo jako palivo pro jízdu životem naplno

V TÉTO REPUBLICE DOŠLO JÍDLO! To není přeci pravda, naše republika patří mezi 20 % nejvyspělejších částí světa, žijeme v hojnosti, supermarkety jsou přeplněné potravinami, už koupíme většinu potravin celoročně…

A co je jídlo? Bílá voda, která podle výživových parametrů je stejná jako čerstvě nadojené mléko (to prý má akorát více tuku) nebo červené koule dozravající v plynu, šlechtěné oříškem pro tvrdší kůrku a mající nápis rajče?

Mléko obsahuje vápník, v paprice je také vápník a stejně tak je i vápník v tabletkách z lékárny. Našemu tělu ale není jedno v jaké formě vápník načerpá. Proč? Protože nejsme stroje, ale živé organismy.

Naše tělo má svá pravidla, a když je dodržujeme, naše tělo slouží nám a my můžeme využívat jeho moudrost. Když je naše tělo zdravé, můžeme podniknout, co chceme! Jet na výlet, proběhnout se a nezadýchat se, skočit s padákem, ale i porodit zdravé dítě, mít krásné tělo, mít energii na práci, manžela, koníčky, … Máme větší chuť žít!

Bohužel slýchávám pravý opak. Zase mám migrénu a nic neudělám, zase jsem přibrala, pořád mám nepravidelný cyklus, tak jak mám otěhotnět, je mi těžko po obědě, zase mám ty ženské problémy a nemůžu se milovat, nerostou mi svaly tak, jak bych chtěl, nemám dost energie pro rodinu i práci, …

Před deseti lety jsem netušila, že moje tělo má nějaká pravidla, nějaké potřeby. Žila jsem automaticky, studovala jsem střední školu, jedla jsem jídlo, které jedli všichni, četla jsem to, co četl každý. Byla jsem unavená, měla jsem větší a větší strach z budoucnosti, z maturity. Měla jsem strach, že muže, kterého miluji, přestanu milovat a už bude pozdě, protože budu vdaná. A rozvod v naší rodině, to nejde. Všechno a všichni byli důležitější a ten poslední člověk, na kterého jsem myslela, jsem byla já. Tato cesta mě dovedla až na jednotku intenzivní péče.

Nikdy nezapomenu na hlášku vrchní sestry z nemocnice: “Jo vy máte Crohna, tak to je blbý, protože na toho se neumírá a budete trpět celý život.”

Dlouho jsem věřila, že tomu tak bude a že si tuto cestu zasloužím. Když jsem ale prožila klinouckou smrt, udělala jsem rozhodnutí, rozhodnutí žít! Chci vědět, jak žít, kdo jsem a co chci! Chci být spokojená, šťastná a ZDRAVÁ!

Znovu upozorňuji, naše těla nejsou stroje, proto ani tento e-book není sobor výživových ani jiných příkazů typu takto to dělejte a budete zdraví a šťastní. Každý jsme jedinečný a máme svou jedinečnou cestu. Překonala jsem nevyléčitelnou nemoc a věřím, že to nejdůležitější, co Vám můžu předat, je odvaha rozhodnout se! Rozdnout se žít, být zdraví a splnit si cokoliv, co si přejete! Bez Vašeho rozhodnutí se nic nezmění.

Jak se teď cítíte ve svém těle? Znáte ho dobře? Slouží Vám Vaše tělo dobře, nebo selhává? Máte chuť něco změnit? Dejte si malou ochutnávku ZDARMA Chuť žít v 7 krocích zde http://chutzit.cz/ochutnavka/

 

Naše tělo nám nebylo dáno, aby nám život komplikovalo a bylo nemocné, proto dejme naším tělům, to co je pro ně přirozené a mějme chuť žít!
S láskou Zdenka Solari 

Zdenka Solari

Jmenuji se Zdenka Solari a miluju žít život naplno! A jídlo je pro mě palivem na této cestě! Stravování pro mě není o příkazech, tabulkách a vědeckých doporučeních... Vnímám jídlo jako příběh každého z nás. Každý jsme jiný a hledám s klienty "Chuť toho jejich života" individuálně. Změňte své stravování a změnte tak i vztah k sobě samým! Více o mne se dozvíte zde>>

Komentáře